Proč banky nakupují zlato ve velkém?
ZLATÉ REZERVY CENTRÁLNÍCH BANK
Ještě v polovině 20. století bylo zlato pilířem světového finančního systému. V době Brettonwoodské dohody (1944–1971) držely centrální banky obrovské zásoby zlata, protože jejich měny byly částečně nebo zcela směnitelné za pevně stanovené množství tohoto kovu. Spojené státy si udržely největší množství (dodnes přes 8 000 tun), protože dolar byl kotvou systému. Také evropské země jako Německo, Itálie a Francie nastřádaly tisíce tun.
Po rozpadu zlatého standardu v roce 1971 se přístup jednotlivých zemí rozdělil. Např. Kanada a Velká Británie postupně prodaly většinu svých rezerv, protože vnímaly zlato jako neproduktivní aktivum. Naopak státy jako Německo, Itálie či USA zlato neprodávaly a ponechaly si je jako symbol stability a „rezervu poslední instance“.
V 90. letech a na začátku 21. století dokonce několik západních centrálních bank zlato aktivně odprodávalo, což odpovídalo tehdejšímu přesvědčení, že éra drahých kovů skončila a likvidnější devizové rezervy (USD, EUR, JPY) jsou užitečnější.
Centrální banky – top držitelé zlatých rezerv
(stav dle nejnovějších dat WGC/IMF publikovaných v r. 2025; zaokrouhleno na 1 desetinné místo)
USA (Fed) – 8 133,5 t
Německo (Bundesbank) – ≈3 352 t
Itálie (Banca d’Italia) – 2 451,8 t
Francie (Banque de France) – 2 437,0 t
Rusko (CBR) – ≈2 332,7 t
Čína (PBoC) – ≈2 298,5 t
Švýcarsko (SNB) – ≈1 039,9 t
Indie (RBI) – ≈879,9 t
Japonsko (BoJ) – ≈845,9 t
Turecko (CBRT) – ≈634,7 t
Mezi „oficiální sektor“ se řadí i IMF (~2 814 t) a ECB (~506,5 t), ale nejde o národní centrální banky, proto nejsou v žebříčku uvedeny.
Velmi zajímavý postoj má ke zlatu Kanadská centrální banka (BoC). Dle dostupných údajů jsou její rezervy nulové*. Takže zatím co jedni šílí, druzí jsou zcela v klidu a do zlatého šílenství nenastoupili. Důvodem proč tomu tak je, najdeme možná v tom, že Kanada patří mezi top 5 těžařů zlata na světě. Možná považovala zlato za aktivum, které nenese úrok a v dnešní elektronické době se může zdát nemoderní. Ale stačí se ohlédnout zpět, vývoj ceny zlata mluví za vše. Třeba nás BoC v budoucnu překvapí překvapí.
* Official International Reserves“ z prosince 2024, CEIC Data, Trading Economics
Změna trendu po roce 2008
Finanční krize roku 2008 a později geopolitické napětí (sankce, měnové války, pandemie, válka na Ukrajině) však obrátily logiku. Zlato se znovu začalo vnímat jako bezrizikové aktivum mimo dosah sankcí a politického vlivu.
Od roku 2010 se postupně přidávaly rozvojové země:
- Rusko dramaticky zvýšilo své zásoby (na více než 2 300 t), aby omezilo závislost na dolaru.
- Čína (PBoC) od roku 2015 oficiálně hlásí nové nákupy a kolem roku 2025 má přes 2 200 t.
- Indie, Turecko, Polsko, Maďarsko a další postupně diverzifikovaly, často ve skocích o desítky až stovky tun.
Posledních 5 let: „zlatý comeback“
Roky 2020–2024 byly pro centrální banky rekordní – každý rok se nakoupilo přes 1 000 tun zlata. Tahouny byly:
Turecko, které kombinovalo geopolitické ambice a ochranu proti měnovým krizím.
Polsko a Maďarsko, které posilovaly zlaté rezervy v rámci strategie „národní suverenity“.
Čína a Indie, jejichž cílem je diverzifikace od dolaru a podpora domácí měny.
Zlato dnes funguje jako pojistka proti americké měně a finančnímu systému, který může být použit jako nástroj sankcí. Držení zlata je i otázkou prestiže – ukazuje ekonomickou sílu a finanční nezávislost. Růst rezerv v Asii, na Blízkém východě a ve východní Evropě odráží posun vlivu od „starého Západu“ k novým mocnostem.
Zatímco některé západní země zlato v minulosti odprodaly, mnoho států jej v posledním desetiletí znovu akumuluje. Tento trend je odrazem nejistého geopolitického prostředí a oslabení víry v dolar jako jediný pilíř světového finančního systému. Zlato se tak znovu stává klíčovým strategickým aktivem centrálních bank.
Graf 1: Vývoj celkové oficiální zlaté rezervy centrálních bank od roku 1970 do roku 2025. Je vidět pokles po rozpadu zlatého standardu, stagnace kolem přelomu tisíciletí a následný růst po roce 2010 — se zrychlením v posledních pěti letech díky rekordním nákupům.
Top 10 (kumulativně 2020–2024)
Jde pouze o nákupy, banky také zlato prodávali, Uvedené hodnoty nejsou o tyto prodeje očeštěny.
- Turecko (CBRT) — ~357,1 t
- Čína (PBoC) — ~331,2 t
- Indie (RBI) — ~237,0 t
- Polsko (NBP) — ~223,1 t
- Singapur (MAS) — ~103,0 t
- Thajsko — ~90,0 t
- Maďarsko (MNB) — ~79,0 t
- Uzbekistán — ~74,9 t
- Brazílie — ~62,0 t